CJ Bolland: „1000 shitů a 10 dobrých tracků“

Napsal uživatel redakce Středa, 18 Únor 2009 13:52

Christian Jay Bolland si svou slávu v Čechách získal v roce 1998 na druhém Summer Of Love. A to velmi netradiční cestou. Tehdy přijel jako headliner festivalu, když začal hrát už nějakou dobu pršelo… A pak nastoupil na pódium, MC Screen do mikrofonu zakřičel: “To je nějaký déšť? Technoheads, pojďte si to rozdat!”


V té chvíli se strhnul takový slejvák, že CJ nestíhal ani utírat vodu z desek, během asi 20 minut bylo ve svojšickém údolí několik desítek centimetrů vody a asi 2000 do polonaha svlečených lidí zažívalo pravou extázi. Po půl hodině už bylo vody tolik, že se muselo pódium vypnout… Každý, kdo tam tehdy byl na to nikdy nezapomene. Tento týden na Apokalypse Virtual Reality sice nehrozí, že by napršelo půl metru vody pod pódiem, ale smršť se konat bude: CJ Bolland & MC Screen!


Zdravím CJi. Tento týden budeš hrát opět v České republice a pro tebe to rozhodně není poprvé. Co říkáš českému publiku, akcím, atmosféře? A co se ti jako první vybaví, když se řekne Česko?
CJ: Hrál jsem u vás už opravdu mnohokrát a přesto se vždycky hodně těším na každé další hraní, protože české publikum je velmi vnímavé.

Na Apokalypse Virtual reality vystoupíš spolu s MC Screenem. Jak často vystupujete společně?
CJ: Vystupujeme spolu už od roku 1995 a od té doby to už bylo opravdu hodně vystoupení…

U nás v Čechách jsi naposledy s MC Screenem vystoupil myslím na Summer Of Love. Změnila se od té doby nějak hudba, kterou hraješ?
CJ: Můj sound byl vždycky dost eklektický a stále je. Už dávno nehraju příliš tvrdé techno, tedy pokud se nejedná o nějakou hodně hard techno party.

Připravujete se s MC Screenem na svá vystoupení? Ví dopředu, jaké desky budeš hrát?
CJ: Djské sety si nepřipravujeme, pouze naše koncertní vystoupení. Ale neboj, MC Screen zná velmi dobře to, co hraju jako DJ.

Je vaše show také o improvizaci?
CJ: Jediné, co jsem si jistý je, že mám v record boxu ty správné desky. Všechno ostatní je jen a pouze improvizace.

Tvoje jméno bylo jedno z prvních, které se stalo slavným na samém počátku taneční scény. Jak dlouho už hraješ a jaký rozdíl vidíš mezi scénou tehdy a dnes?
CJ: Hrát jsem začal na konci osmdesátých let, takže hraju už 20 let. Celkově je stále taneční scéna velmi mladá, ale stále živá a vibrující.

V současnosti je většina produkce už pouze digitální, je snadné stáhnout si nový track z internetu. Jak vnímáš tuhle změnu v produkci? Hraješ stále ještě z vinylů?
CJ: Už jsem zapomněl na klasické obchody s deskami. Download je tak snadný a cool. Akorát to není žádná sranda si mezi 10000 shity vybrat 10 dobrých tracků, je to docela hodně těžké.

Jaký máš názor na současnou taneční scénu? Jsou nějaká nová jména nebo projekty, které máš rád a zajímáš se o ně?
CJ: Dnes se v elektronické muzice děje hodně zajímavých věcí. Osobně mám velmi rád nahrávání ve studiu s mnoha živými hudebníky, namísto toho, co bylo v devadesátých letech, kdy jsem byl ve studiu zavřený sám. Jen jsem dnes trochu znuděný všemi těmi softwarovými produkty, které znějí jeden jako druhý.

Vím, že vydáváš nový singl, o čemž už informuješ na internetu. Povíš něco víc?
CJ: Mám k vydání připravené nové album, které se jmenuje 500 Euro Coctail a vyjde v březnu. Jeden ze singlů se jmenuje Freak a nahrál jsem ho společně s Jade 4 U a.k.a. Darling Nikkie. Možná si vzpomenete na můj slavný hit z roku 1995, Sugar Is Sweeter, který jsem tehdy natočil právě s ní. A teď jsme oba chtěli zase něco udělat společně.

Jak bys definoval svůj dnešní styl?
CJ: Jako robot s duší.

A poslední otázka, jaké máš plány na letošní rok?
CJ: Tento rok bude velice úrodný, vyjde mi totiž 5 alb. První je moje vlastní album, 500 Euro Coctail. Pak v létě vyjde nové album mého dnes v Evropě nejúspěšnějšího projektu Magnus, který se mnou tvoří frontman dEUS Toma Barman. Dále pak vydám 3 další desky různých spoluprací, jednou z nich je společné album s mým ex R&S kolegou Davidem Morleyem, které jsme nahráli pouze na starých modulárních syntezátorech z doby před rokem 1980. A ty poslední dvě alba jsou zatím tajná.

Rozhovor –kat-, Aleš Bleha