CJ Bolland (vlastním jménem Christian Jay Bolland) byl sice vždy spojován s Belgií, ale původem je Angličan - narodil se v roce 1971 v Yorkshire. Tam také poprvé přišel do styku s muzikou. Jak sám uvádí na svých internetových stránkách, když mu byly dva roky, očarovala ho znělka rozhlasového pořadu BBC s názvem Dr. Who, která už v tehdejší době obsahovala čistě elektronické zvuky a znamenala pro něj pozdější životní zlom.

Již o rok později se ale Bollandovi stěhují do belgických Antverp. Právě zde CJ vyrůstal a nechával se ovlivňovat belgickou novou vlnou a čímdál oblíbenějším stylem EBM neboli electronic body music. Sám k tomu říká: "Nábožně jsem následoval kapely jako Front 242, Neon Judgement nebo The Klinik a vše ostatní, co souviselo s novou vlnou, electrem a EBM." Tato láska k elektronické muzice způsobila, že se CJ rozhodl začít s vlastní produkcí - psala se druhá polovina 80. let.

CJ Bolland měl štěstí, že mohl zveřejňovat své domácí demo nahrávky v belgické rozhlasové stanici, k tomu živě kecat s posluchači a ptát se jich na jejich názor a to vše v době, kdy byl sotva odrostlý puberťák. Děj kolem něj nabral na rychlosti, když někdo do belgického techno vydavatelství R&S poslal nahrávku CJovy produkce z rádia. Páska se líbila a Bolland dostal pozvání, aby si přijel přímo do studia osahat skutečnou

profi techniku.

Jak uvádí, byl to nejlepší den v jeho životě. Strávil tehdy ve studiu R&S 32 hodin naprosto fascinován světem, který mu zpřístupnil Renaat, sám velký boss R&S. Následujících 5 let bylo pro CJ Bollanda maximálně nabitých produkováním a získáváním nových zkušeností. Prvním jeho počinem u R&S byl track Do That Dance z roku 1989. Následovaly singly pod pseudonymy The Project, Pulse, Sonic Solution, Ravesignal, Schism, Space Opera a samozřejmě CJ Bolland. V roce 1991 vydal pecku Horsepower na EP Ravesignal III a o rok později LP Fourth Sign s hity Camargue a Night Breed.

CJ také počal hrát jako DJ, především v rodné Anglii, kde vystupoval vedle tehdejších hvězd jako Luke Slater, Dave Angel nebo Cisco Ferreira. V té době válcovaly kluby v celé evropě techno hity Energy Flash (Joey Beltram), Dominator (Human Resource) nebo třeba The Vamp (Outlander), CJova produkce za nimi rozhodně nepokulhávala. Bolland vydává koncem roku 1994 u R&S druhé a poslední LP - Electronic Highway a podepisuje exkluzívní smlouvu na pět alb u Polygramu. První z nich je Analogue Theatre z roku 1996 a ve stejném roce také vychází singl, který Bollanda doslova katapultuje do stratosféry :). Jeho jméno zní Sugar Is Sweeter a stává se singlem č.1 v americké taneční hitparádě a v británii boduje na 11. místě. Nesmrtelný je také remix tohoto tracku, který má na svědomí houseový mág Armand Van Helden.

Následovat by měla bombastická kariéra, ale bohužel, spád věcí a zmatek kolem odchodu z R&S Bollandovi spíše ubližují. Nové vydavatelství ho tlačí k věcem, které nechce dělat. Může skládat pro peníze, ale cítí, že by to bylo špatně. Proto následující dvě alba nikdy nevyjdou, protože není dostatek materiálu, se kterým by label souhlasil. CJ naštvaně píše: "Strávil jsem několik let tvorbou toho nejlepšího ze mně a nikdy to nebylo vydáno! Málem mě to zničilo, nemělo se to stát!"

Paradoxně ovšem v této době Bolland vytváří jedny ze svých nejlepších remixů včetně nových verzí skladeb od Depeche Mode, Mobyho, Orbital, Svena Vaetha, přetvořil také megahit "No Good" od Prodigy či skladbu zpěvačky Tori Amos. Konečně odchází od Polygramu a zakládá vlastní značku Mole. Zde nemusí doufat, zda bude jeho materiál vydán, až ho někdo schválí a nově nabytá svoboda ho opět nabíjí kreativitou. Zodpovídá zase sám za sebe. Chcete-li poznat, jakou silou disponuje Bollandova produkce, pusťte si track The Prophet (Kazatel), který patří k nejznámějším z Bollandovy dílny:

Komentářů

Přidat Nový Hledat

3.26 Copyright (C) 2008 Compojoom.com / Copyright (C) 2007 Alain Georgette / Copyright (C) 2006 Frantisek Hliva. All rights reserved."